Ingrid Ragnvaldsdotter
Ingrid Ragnvaldsdotter | |
---|---|
norská královna | |
Doba vlády | 1134 – 1136 |
Narození | 1100–1110 |
Úmrtí | po r. 1161 |
Manželé | Henrik Skatelår Harald Gille Ottar Birting Arne Ivarsson |
Otec | Ragnvald Ingesson |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ingrid Ragnvaldsdotter (staroseversky: Ingiríðr Rögnvaldsdóttir; 1100–1110 – zm. po r. 1161) byla rodem členka švédské královské rodiny, sňatkem se stala členkou dánské šlechty a později jako manželka Haralda IV. Norského norskou královnou. Byla čtyřikrát vdaná a měla mnoho dětí, které hrály významnou úlohu ve švédských a norských dějinách.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Ingrid Ragnvaldsdotter se narodila mezi lety 1100 a 1110. Byla dcerou Ragnvalda Ingessona, jediného známého syna švédského krále Inge I. Ragnvald však zemřel mladý a nestal se tak po svém otci králem.[2]
Jejím prvním manželem byl Henrik Svendsen Skadelår, syn Svenda Svendsena, jednoho z nemanželských synů dánského krále Svena II. Svend Svendsen byl neúspěšným uchazečem o trůn – zemřel v době, kdy měl být zvolen dánským králem. Henrik Svendsen byl zmrzačený a nebyl považovaný za kandidáta vhodného na trůn. Svými intrikami si však získal nepřátele. Jsou známi tři synové Henrika a Ingrid, včetně budoucího švédského krále Magnuse II. Je známo, že Ingrid intrikovala ve prospěch svého syna, když se snažil získat švédský trůn. Henrik Skatelår zemřel 4. června 1134 v bitvě u Foteviku ve Skåne.
Brzy poté se Ingrid vdala za norského krále Haralda IV. Gilleho S ním měla syna, který se později stal norským králem jako Inge I. V roce 1136 byl Harald Gille zavražděn a Ingrid hrála důležitou roli v tom, že její syn Inge a její nevlastní syn Sigurd II. byli prohlášeni spoluvládci v Norsku, a tak v následujícím boji proti uzurpátorovi Sigurdovi Slembemu. Byla jedním z nejdůležitějších rádců krále Ingeho.[3]
Jejím třetím manželem byl mocný šlechtic Ottar Birting (Óttarr Birtingr), ale znovu se stala vdovou, když byl během 40. let 12. století zabit v Nidarosu. Mezi třetím a čtvrtým manželstvím se jí narodil nemanželský syn Orm Ivarsson, jehož otcem byl jinak neznámý Ivar Sneis. Čtvrtým manželem Ingrid byl další mocný šlechtic Arne Ivarsson ze Stårheimu (Árni Ívarsson á Stoðreimi), se kterým měla čtyři děti.
3. února 1161 byl Inge I. poražen a zabit v bitvě proti Haakonovi II. Norskému. Sága Heimskringla naposledy Ingrid zmiňuje, když se s manželem uchýlila do dánského exilu.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]s Henrikem Skadelårem:
- Magnus II. Švédský (Magnus Henriksson)
- jarl Ragnvald Henriksson (Ragvald Henriksson)
- Burits Henriksson (Buris/Boris; asi 1130–1167, zavražděn)
- Inge I. Norský (Ingi Haraldsson)
- Orm Ivarsson (Ormr konungsbróðir) (nemanželský) – mocný šlechtic v době Magnuse V. Norského
s Arne Ivarssonem ze Stårheimu
- Filip z Herdly (Philippus í Herðlu)
- biskup Nikolas Arnesson (Nikolás Árnason)
- Inge Arnesson (Ingi Árnason)
- Markéta Arnesdotter (Margrét Árnadóttir), matka Filipa Simonssona
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Ragnvaldsdotter na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- Lagerqvist, Lars O Sverige och dess regenter under 1000 år (Stockholm: Albert Bonniers Förlag AB. 1982)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Ragnvaldsdotter na anglické Wikipedii.
Norská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Kristina Knutsdatter |
1134–1136 Ingrid Ragnvaldsdotter |
Nástupce: Ragna Nikolasdatter |